S nedávným uvedením nového iPhone 12 jsem dostal pár otázek, jestli si ho koupím. Na iPhone fotím už hodně dlouho. Začal jsem na legendárním iPhone 4, následně jsem přešel na 6tku a tu jsem nahradil iPhone XS. No a ten mám dosud.
Na iPhone se za běžných podmínek dá fotit velmi slušně a je možné z něj dostat i velmi pěkné krajinářské fotografie. Ostatně jedna z nich byla zařazen i do výběru tvůrců aplikace Halide camera za rok 2019. Více v článku: Fotka z iPhone ve výběru roku Halide Camera.
Jako fotograf uvedení každého nového iPhone proto očekávám s napětím a vždy se těším na tu část, která je věnovaná fotoaparátu.
Při sledování představení iPhone 12 jsem si říkal, že je super ten návrat k designu, co měl iPhone 4. Bylo jasné, že naroste výkon kam se člověk podívá, ale z celkem poklidného sledování Apple Keynote mne vyvedlo až představení Pro verze a hlavně té Pro Max. Ta totiž naznačuje, co nás v této oblasti čeká do budoucna.
Novinky jsou to vskutku zajímavé a ty dvě hlavní se týkají senzoru.
Apple ve verzi Pro Max u hlavního objektivu, který označuje jako WIDE, nasadil nový senzor, který má větší velikost fotocitlivých buněk. Můj stávající iPhone XS má buňky velikosti 1.4 μm, zatímco nový čip bude mít velikost 1.7 μm. To je docela znatelný nárůst. Čím je fotocitlivá buňka větší, tím umí získat více světla a to se samozřejmě promítne i na vlastní fotce.
Osobně si ale myslím, že zajímavější je ta druhá novinka a tou je přenesení stabilizace z objektivu na čip.
Stabilizovaný čip totiž přináší celou řadu zajímavých možností. V oblasti klasických fotoaparátů nejde o žádnou převratnou novinku. Stabilizovaný čip používá dnes řada značek a umí díky němu nabídnout například tzv. pixel shift, což je trik, díky kterému můžete i z čipu s malým rozlišením, díky jeho posunu, dostat fotografie s vysokých rozlišením, nebo i takové vychytávky, jako je sledování hvězd, kdy posunem čipu kompenzujete pohyb hvězd po obloze díky rotaci Země.
Uvádím schválně dva extrémní případy, které ukazují, co běžný výrobce fotoaparátů umí nabídnout s technologií stabilizace čipu. No a teď si představte, co s tím může dokázat Apple, který již dnes nabízí obrovský výpočetní výkon a masivní technologie strojového učení, které se aplikují při každém stisku spouště na našem iPhone. Ostatně Apple sám to již nenazývá běžnou fotografií ale tzv. Computational Photography.
Hardware je super, ale to, co mu dává sílu je software kolem něj. A tady se Apple rozhodl ještě více zatopit výrobcům klasických fotoaparátů, když oznámil uvedení ProRAW formátu.
Již dnes je možné na novějších verzích iPhone fotit do RAW formátu, který je ve formátu DNG. Tím ale přijdete o většinu té chytrosti computational photography, která je vidět na výsledném snímku. Pokud máte ideální světelné podmínky, tak to zase tak nevadní, ale čím více se zapojuje ta vnitřní chytrost, tím jsou ty ztráty větší. To chce Apple změnit a v ProRAW formátu budou všechny jeho důležité chytré úpravy uloženy. A na nás pak bude, jak s tím dále naložíme v našich RAW editorech. Jak to bude celé fungovat teprve uvidíme, ale už teď se těším.
iPhone 12 Pro Max z mého pohledu definuje novou cestu fotografie u Apple. Přináší jako první novinky, které časem přejdou i na méně objemné modely. A v tom je má odpověď. Pro Max je pro mne moc velký. Věřím ale, že příští iPhone tyto novinky nabídne i v běžně velikosti jako je můj současný iPhone XS. A pak si jej koupím :-)
Všechny fotografie v článku jsou nafocené na iPhone XS.
Komentáře