Letošní Toskánsko bylo hodně vybojované. Na začátku to vypadalo, že snad neodjedeme. Den před odjezdem si nějaký zákeřný bacil usmyslel, že se do Toskánska nejede a snažil se z plných sil mě odrovnat.
Dlouhou cestu jsem absolvoval se silnou horečkou. Jenže krajina Etrusků je silně nabíjecí a já jsem každý den cítil, jak mi vlévá nové síly do žil a pomáhá s porážkou bacilů. Trochu jsem litoval, že nemám za kamarády Macha a Šebestovou, kteří to s použitím kouzelného sluchátka a psa Jonatána umí řešit na počkání.
Letos jsem se rozhodl, že budu zcela ignorovat oblíbená místa, která jsem na svých fotografiích zachytil při výpravách v roce 2008 a 2009. Díky tomuto rozhodnutí jsem objevil nové úžasné lokality, kde se dá toulat celý den, člověk nepotká živáčka a má krajinu jen a jen pro sebe. Krajinu, kterou ráno cudně zahalují chuchvalce mlhy a večer hladí sluneční paprsky. Krajinu, kterou přicházející bouřka promění ve velké drama, ze kterého se tají dech a člověk jen doufá, že tu atmosféru dostane mezi ty nuly a jedničky na čipu.
Velmi si vážím Vašeho zájmu o mé fotografie.
Fotoobrazy i samostatné fotografie pro Vás vytvářím osobně ve svém studiu Pikitia, abych za ně mohl ručit od A do Z.
Přečtěte si více o mé nabídce fotoobrazů, nebo vyplňte tento jednoduchý poptávkový formulář. Obratem se Vám ozvu s nabídkou.