Když jsme vyráželi na cestu kolem světa, tak jsem věděl, že tou dobou budou u protinožců k vidění dvě komety. Obě na hranici viditelnosti pouhým okem a možná i víc. Na Tahiti jsem měl vymyšlený a připravený záběr, ale ani jednou to nevyšlo. Období dešťů každou noc úřadovalo. Vložil jsem tedy všechny naděje do Nového Zélandu, který byl naší další zastávkou. Ani tam to nebylo jednoduché, ale 19. února to konečně vyšlo. Byli jsme tou dobou v Glenorchy, což je malé městečko na břehu jezera Wakatipu. Večer jsme se s Bláňou posilnili úžasnou večeří v místní restauraci a takto náležitě naladěni vyrazili na kometu. Počasí docela přálo. Vítr se uklidnil a i když na druhé straně úřadoval Měsíc, byla kometa na hranici viditelnosti okem. Rozhodl jsem se využít techniku skládání několika snímků, aby co nejvíce vynikla kometa a její chvost. Kompozici jsem volil tak, abych tam měl kometu Lemmon, Malý Magellanův oblak i obrovskou kulovou hvězdokupu 47 Tucanae. Nakonec to všechno klaplo!
Fotografie je výsledkem složení 10 expozic, každá po 10s, při ISO 6400, cloně 2.8 a ohnisku 70mm. Použitá technika: Canon EOS 5D Mark III, objektiv Canon EF 70-200/f2.8 L. Fotografie jsem skládal v programu Nebulosity3, kde proběhlo i základní vyladění snímku.